Vyhříváš se na písku
Ty kráso zázračná
Řeko průzračná
Chci tě mít v notýsku
Tys mondénou zhýčkanou
A sníš o lordu
O vile O fordu
Já mám jen pětku zmačkanou
Chtěl bych tě hladit Dát ti pusu
Řekni cos lidského
Řekni cos teplého
Hm – z úst ti vypadla hromádka trusu
Z převysokých hor lásky
Kde srdce zní stonásobnou ozvěnou
Připlul jsi po řece života
A chladivé peřeje dětství
Vrhli tě na srázný břeh dospívání
A když poznal jsi proklatý svět
Pak zdolal jsi přehrady stáří
Čekáme tě v údolí smrti
My připluly o něco dřív
Myslím na ni, na ni
Bez přestání
Ty její očka jasnozřivá
A hlásek krásnější
Než když skřivan zpívá
A jak byla čilá
Ó jak roztomilá
Když zůstali jsme doma déle
Hned skočila mi do postele
Přitiskla se ke mně
Svými chloupky jemně
Anebo šli jsme do lesa
Ó nebesa
Jak byla šťastná
A její očka jasná se smála
Když si s ptáčkem hrála
Ale mi zhynula
Skočila do vody
Jež plynula plynula plynula
Já těžce jsem to nes´
Považte – nebyla to žena
Byl to pes
No – spíš fena
Procházím životem
S rukama v kapsách
Občas si na něco sáhnu
A ta rána
Co dostanu
Mne vždy probudí
Z vleklé letargie
—————
—————
—————
—————